Květen 2011

Antonín Panenka

21. května 2011 v 15:23 | Erby |  Fotbal
Antonín Panenka
* 2. 12. 1948 - Praha, Československo

Získáno: 21. května 2011 - Vinařské slavnosti, Trutnov


Antonín Panenka je bývalý československý fotbalista a reprezentant, mistr Evropy z Bělehradu 1976. Členem prestižního Klubu ligových kanonýrů se stal po změně pravidel klubu v listopadu 2016.
Kromě známého pokutového kopu (penalty) je po něm pojmenován i španělský fotbalový časopis Panenka.
Poprvé nastoupil k ligovému zápasu v necelých dvaceti letech za Bohemians Praha. Jeho prvním reprezentačním startem byl kvalifikační zápas na mistrovství světa v roce 1973 proti Skotsku. Roku 1976 díky jím proměněné rozhodující penaltě ve finále proti Západnímu Německu získalo Československo titul mistrů Evropy. Jeho slavné penaltě se říká "vršovický dloubák" (zatímco ve světě se používá pojem "Panenka goal" nebo "Panenka kick"). Sám sebe kopajícího penaltu ztvárnil v malé roli v českém filmu Sonáta pro zrzku (1980).
V roce 1981 odešel z Bohemians do Rapidu Vídeň, s nímž do svého odchodu roku 1985 získal dva tituly a roku 1985 druhé místo v Poháru vítězů pohárů. V sezoně 1983/84 byl nejlepším ligovým střelcem Rapidu Vídeň (dal o jednu branku více, než proslulý kanonýr Hans Krankl).
Po návratu do vlasti se stal asistentem trenéra a funkcionářem v Bohemians. Roku 2008 získal Cenu Václava Jíry.
Dne 28. října 2008 mu prezident ČR Václav Klaus udělil státní vyznamenání - Medaili Za zásluhy I. stupně.
V doplňovacích volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za subjekt "Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku" v obvodu č. 22 - Praha 10. Se ziskem 13,44 % hlasů skončil na 4. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola. Zakladatelem a předsedou Nezávislých je starosta Prahy 10 Bohumil Zoufalík (dříve ODS). (wikipedia.org)

Roman Kresta a Petr Gross

18. května 2011 v 13:14 | Erby |  Motosport
Roman Kresta
* 24. 4. 1976 - Zlín, Československo
Petr Gross
* 4. 1. 1963
Získáno: 18. května 2011 - NTK, Dejvice

Milan Drobný

7. května 2011 v 20:21 | Erby |  Hudba - muži
Milan Drobný
* 8. 12. 1944 - Praha,
Milan Drobný

Milan Drobný je český zpěvák a producent.
Jeho otec byl důstojníkem zahraniční armády. K hudbě se Drobný dostal náhodou, když ho kvůli maléru na chmelové brigádě vyloučili z gymnázia. Následně se přihlásil do přijímacího řízení oboru Hudební komedie na státní konzervatoři. U komise uspěl a jeho třídním učitelem se stal Oldřich Nový. Svoji zpěváckou kariéru poté začal v soutěži Hledáme nové talenty, do níž se přihlásil na poslední chvíli a z repertoáru tamní kapely si vybral písniču od Gilberta Bécauda - V ten den, kdy se vrátil déšť. I když nic nevyhrál, Karel Krautgartner mu nabídl účinkování ve svém orchestru. Později, když zpíval v kavárně Vltava, se setkal s Karlem Gottem. A právě s Karlem Gottem začali hrát v divadle Semafor, když Šlitr a Suchý hledali náhradu za Matušku, který z divadla odešel. 15. února 1963 spolu nastoupili do divadla Semafor. Po půl roce odešel na vojenskou základní službu, po jejím absolvování se v roce 1965 znovu vrátil do Semaforu.
Později spolupracoval s Country Beatem Jiřího Brabce, orchestry Karla Vlacha a Václava Hybše. Jako zpěvák Pragokoncertu zpíval v celé Evropě, například v Jugoslávii, Německu a jiných. Vystupoval v Egyptě, na Kostarice, v Brazílii a na Kubě. Když se díky koncertům dostal za totality na západ, byl to pro něj šok. Emigrovat ale nechtěl, protože měl v ČR nemocné rodiče. V roce 1994 byl zpívat v Kanadě a Americe krajanům a v roce 2000 absolvoval koncertní turné po Austrálii.
V roce 2004 produkoval album Písničky jako kytičky, v roce 1999 album Novopražské písničky. Na tomto albu kromě Milana Drobného zpívají: Karel Gott, Hana Zagorová, Jana Švandová, Eva Pilarová, Jiří Krampol a Waldemar Matuška. Vlastní uměleckou agenturu, která zastupuje zpěváky a herce. Ve volním čase fotografuje, svá díla vystavoval i na výstavě s názvem Drobného výlety.
Ve volbách 2010 neúspěšně kandidoval za SPOZ do senátu v obvodě č. 34 - Liberec. Získal 1,75 % hlasů, obsadil tak předposlední 8. místo. (wikipedia.org)

Jan Potměšil

7. května 2011 v 18:19 | Erby |  CZ a SK - film, TV, divadlo - muži
Jan Potměšil
* 31. 3. 1966 - Praha, Československo



Jan Potměšil je český herec, syn pedagoga Jaroslava Potměšila. Přestože je upoután na invalidní vozík, je oceňovaným divadelním i filmovým hercem.
Poprvé účinkoval v 8 letech v legendárním cyklu diváckých televizních příběhů Bakaláři, téma Vánoce, na které nikdy nezapomenu (1975), povídka Lokomotiva. Jeho hereckým protihráčem nebyl nikdo jiný, než Vladimír Menšík. V 11 letech hrál v televizním seriálu Žena za pultem. Později herectví vystudoval a ztvárnil řadu romantických (např. Jíra v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci), ale i dramatických (Milan v dokudramatu Proč?, Martin v Bony a klid) postav ve filmu i divadle.
8. prosince 1989, krátce poté, co se účastnil listopadových demonstrací, utrpěl při automobilové havárii zranění páteře, po kterém částečně ochrnul. V automobilu s ním cestovali Jan Kačer a dokumentarista Vladislav Kvasnička.[1] Jan Potměšil odmítá uvést jméno řidiče, pouze uvedl, že to byl výtvarný umělec[2]. Pro deník Blesk uvedl: "Kačer seděl vedle řidiče, já byl vzadu. Byl jsem hodně unavený a spal jsem. Nic si od té doby nepamatuji. Probudil jsem se až v únoru v nemocnici na Karláku a zjistil, že se nemohu hýbat. Dodnes je nejasné, proč jsem vypadl z auta. Snad nehodu způsobil mikrospánek řidiče." Co se tehdy stalo dodnes přesně nikdo neví. Jan Kačer poklimbával a matně si pouze vzpomíná, že se blížili ku Praze, protože viděl ceduli Říčany. Pak také usnul.[3] Po dlouhém léčení a rehabilitaci je upoután na invalidní vozík, ale nadále je aktivním hercem.
V současnosti je členem Divadelního spolku Kašpar, který hraje v Divadle v Celetné. Ztvárňuje zde řadu rolí, z nichž nejúspěšnější je patrně hlavní postava ve hře Růže pro Algernon. Tato hra se úspěšně hraje přes 10 let a měla přes 600 repríz (2009). Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal Cenu Alfréda Radoka. Mezi další zaznamenáníhodné role patří Syn (Ježíš) v Mittererově Účtování v domě božím nebo Claudius v Hamletovi. Ve scénických čteních Lyry Pragensis ztvárnil Dickieho v Bachově Útěcích do bezpečí, Fletchera v Jonathanu Livingstonu Rackovi téhož autora či malíře Henri Toulouse-Lautreca v Pavlíkově hře Krása z Moulin Rouge. Ve volně šiřitelné zvukové nahrávce Nového zákona čte svatého Jana.
Oženil se 24. srpna 2004. (wikipedia.org)
Filmografie:
Bony a klid 1 a 2
O princezně Jasněnce a létajícím ševci

Milan Lasica

7. května 2011 v 17:10 | Erby |  CZ a SK - film, TV, divadlo - muži
Milan Lasica
* 3. 2. 1940 - Zvolen, Slovensko

Milan Lasica je slovenský humorista, dramatik, spisovatel-prozaik, textař, herec, režisér, moderátor a zpěvák.
Vystudoval dramaturgii se zaměřením na divadla malých forem na VŠMU v Bratislavě. Už během studií začal vystupovat v Tatře, kde předváděl svoje autorské dialogy. V letech 1964-1967 pracoval jako dramaturg Československé televize, v letech 1967-1971 byl členem Divadla Korzo v Bratislavě, v letech 1971-1972 divadla Večerní Brno. V letech 1972-1978 zpěvohry Nové scény v Bratislavě. V roce 1977 podepsal Antichartu. Od roku 1982 byl uměleckým šéfem Štúdia S, kde dnes působí jako ředitel. Jeho první žena byla Zora Kolínska. S druhou manželkou Magdou Vášáryovou má dvě dcery. V roce 1989 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. V roce 2003 jej prezident České republiky Václav Havel odměnil státním vyznamenáním Medaile Za zásluhy.
Začínal psaním autorských dialogů a scének pro sebe a svého partnera Júlia Satinského, ve kterých porušoval všechna pravidla realistického divadla. Ve své dramatické tvorbě si bral za vzor české komiky Voskovce a Wericha, Miroslava Horníčka. Komika Lasici a Satinského je založena na rozebírání banálních životních situací a jejich posunu až do absurdna. Absurdní poloha jejich textů však nemá být únikem z reality, ale naopak zvýrazněním a upozorněním na prázdnost jazyka a nebezpečí konvenčního myšlení. Tyto texty také nezůstávají bez skeptického pohledu na slovenskou mentalitu. V současnosti píše především písňové texty a nazpíval dvě alba starých evergreenů s hudebním seskupením Bratislava Hot Serenaders. (wikipedia.org)
Filmografie:
Saturnin
Tři veteráni


Karel Heřmánek

7. května 2011 v 17:07 | Erby |  CZ a SK - film, TV, divadlo - muži
Karel Heřmánek
* 17. 10. 1947 - Praha, Československo


Karel Heřmánek je český herec, manžel televizní moderátorky Hany Heřmánkové a principál Divadla Bez zábradlí.
Karel Heřmánek se narodil 17. října 1947 v Praze. V roce 1972 absolvoval obor herectví na brněnské Janáčkově akademii múzických umění (JAMU). Po studiu působil v avantgardním Divadle Na provázku a v letech 1973 - 1976 pak v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. Poté se vrátil do Prahy a do roku 1991 hrál v Divadle Na zábradlí, kde vytvořil - zejména pod vedením režiséra Evalda Schorma - své nejdůležitější divadelní postavy. (wikipedia.org)
Když se v roce 1990 rozpadla scéna Divadla Na Zábradlí, kde hrál, založil Karel Heřmánek jedno z prvních soukromých divadel u nás, které vtipně pojmenoval Divadlo Bez zábradlí. Část původního souboru tehdy přešla do Národního divadla, ovšem někteří kolegové (Jiří Bartoška, Pavel Zedníček) pomohli nové divadlo rozjet. Sídlem bylo nejprve Žižkovské divadlo, odtud se stěhovalo do divadla Ta Fantastika, po roce do Vysočan. A později se divadlo přestěhovalo do rozestavěného sálu Adrie v centru Prahy.
V roce 2004 získal Heřmánek do pronájmu Městské divadlo v Karlových Varech. O pronájem divadla měli kromě jiných zájem také herec a ředitel Divadla Na Fidlovačce Tomáš Töpfer. Stálý soubor divadla se musel rozpustit, ale nyní se divadlo znovu těší zájmu diváků, který v době kdy bylo divadlo ještě příspěvkovou organizací, upadal.
S řízením divadel mu pomáhá manželka, moderátorka a bývalá televizní hlasatelka Hana Heřmánková. On je ředitelem a hercem, ona manažerka. Seznámili se v 80. letech v dabingovém studiu.
Po narození synů Karla (1989) a Josefa (1990) se herec a moderátorka rozhodli vstoupit do svazku manželského. Třetí syn se narodil v roce 2002. Z prvního manželství má Karel Heřmánek ještě dcery Kristýnu a Karolínu.

Filmografie:
Příběhy obyčejného šílenství
Musíme si pomáhat
S čerty nejsou žerty

Mika Häkkinen

5. května 2011 v 14:14 | Erby |  Formule 1
Mika Häkkinen
* 28. 9. 1968 - Vantaa, Finsko


19981999

Mika Pauli Häkkinen je bývalý finský automobilový závodník a pilot formule 1, přezdívaný Létající Fin. Je dvojnásobným mistrem světa Formule 1.
Po úspěších na motokárách a Grand Prix Macau, kde mu těsně uniklo vítězství, se Häkkinen v roce 1991 připojil k týmu Lotus, kde strávil dvě sezóny. Poté Häkkinen přešel k týmu McLaren, původně jako testovací a náhradní jezdec. Do kokpitu se dostal poté, co se McLaren rozešel s Michaelem Andrettim po Grand Prix Itálie. Po odchodu Ayrtona Senny do Williamsu se stal Häkkinen v roce 1994 týmovým lídrem. Při Grand Prix Austrálie 1995 měl Mika těžkou havárii, při které málem přišel o život. V roce 1996 se výrazně zlepšil a první vítězství vybojoval při Grand Prix Evropy 1997. V letech 1998 a 1999 si pak připsal dva tituly mistra světa. Na přelomu tisicíletí stále bojoval o titul, ten ale získal Michael Schumacher. V roce 2001 si připsal poslední 2 výhry a na konci roku oznámil, že si dává od závodění přestávku. Ta se nakonec změnila v konec kariéry ve Formuli 1.
K závodění se ještě vrátil v sérii DTM, kde třikrát zvítězil ve voze Mercedes. V roce 2007 oznámil úplné ukončení závodní kariéry. (wikipedia.org)

Jack Brabham

5. května 2011 v 14:14 | Erby |  Formule 1
Jack Brabham
* 2. 4. 1926 - Hurstville, Austrálie
✝ 19. 5. 2014 - Gold Coast, Austrálie


195919601966
Jack Brabham

Sir John Arthur "Jack" Brabham byl australský automobilový závodník a pilot Formule 1. Třikrát se stal mistrem světa, a to v letech 1959, 1960 a 1966. Byl také zakladatelem stejnojmenné závodní stáje Brabham.
Původním povoláním byl letecký mechanik. Jeho první dva tituly jsou spojeny se stájí Cooper.
Za svou stáj Brabham získal svůj poslední titul. I v následujícím roce 1967 byla stáj Brabham nejlepší v šampionátu a získala titul. Sám Brabham ale odmítl použít stájovou režii, přestože byl majitelem stáje a obhájcem titulu, a nechal zvítězit Denise Hulma. Tímto rokem skončily Brabhamovy osobní úspěchy ve formuli 1. Úspěšný ale zůstává jako manažer. Do týmu v roce 1968 přivedl talentovaného jezdce Jochena Rindta. Sám skončil v šampionátu třiadvacátý s pouhými dvěma body, o rok později desátý.
Svou poslední velkou cenu vyhrál v Jižní Africe v roce 1970 a celkově skončil na pátém místě, což byl ve srovnání s předchozími dvěma lety relativní úspěch. Následně opustil tým, který založil, a jeho společník ho o další rok později prodal budoucímu faktickému provozovateli soutěže F1, Berniemu Ecclestonovi. Stáj Brabham dosáhla i poté na další úspěchy, zejména na dva tituly Nelsona Piqueta v letech 1981 a 1983.
Sám Jack Brabham se ale dál věnoval závodění, zejména v historických automobilech, a to až do roku 2004. Zůstal též aktivní v pozadí motoristického sportu.
Brabham byl dvakrát ženatý, s první manželkou Betty měl tři syny, Geoffa, Garyho a Davida, kteří se všichni sami věnovali motoristickému sportu. V roce 1995, rok po rozvodu, se oženil se svou druhou ženou Margaret.
Zemřel v roce 2014 jako nejstarší žijící mistr světa Formule 1. (wikipedia.org)

Ayrton Senna

4. května 2011 v 18:35 | Erby |  Formule 1
Ayrton Senna da Silva
* 21. 3. 1960 - São Paulo, Brazílie
✝ 1. 5. 1994 - Bologna, Itálie


198819901991
Koupeno (tisk)

Ayrton Senna da Silva, byl brazilský automobilový závodník a pilot Formule 1. Titul mistra světa vyhrál za svou kariéru celkem třikrát. Zahynul ve svých 34 letech během tragické nehody při Grand Prix San Marina 1994. (wikipedia.org)